z OKA do OKA

Milé čtenářky a milí čtenáři OKA,

po letních prázdninách Vám přináším rozhovor se ženou, která léto miluje a patřičně si jej užívá. Její životní příběh je dechberoucí.

Milé čtenářky, milí čtenáři časopisu OKO,

je mi nesmírným potěšením, že si čas na tento rozhovor udělal muž, jenž platí za uznávaný vzor mezi zrakově postiženými. Člověk, kterého není třeba dlouze představovat, poněvadž jeho jméno je skloňováno ve všech pádech… a dostalo se i do Tyflopedického lexikonu.

Milé čtenářky, milí čtenáři časopisu OKO,

je mi potěšením seznámit vás se živelně „ukecaným“ pětačtyřicátníkem, pro něhož je život bez humoru jako dýchání bez kyslíku. Během telefonátu mě obšťastnil velkým množstvím vtípků, které napasoval ke konkrétnímu tématu. Musí jich mít v zásobě nespočet, tenhle chlapík musí mít obdivuhodnou paměť!

Vážení a milí čtenáři OKA,

jestli-že čekáte další rozhovor z cyklu Z OKA DO OKA, pak vás musím zklamat. Tento cyklus byl nastaven na šest článků a skončil březnovým rozhovorem s paní Lindou Albrechtovou.

Mám ovšem potřebu podělit se s vámi o hnutí mé mysli.

Milé čtenářky, milí čtenáři časopisu OKO,

dnes Vám přináším šestý rozhovor v řadě, který je však v tomto cyklu rozhovorů také posledním.

Ženu, se kterou jsem strávila dvě a půl hodiny veselého online rozhovoru, znáte z besedy pro liberecké TyfloCentrum. Možná navštěvujete její blog Blindička, který dnes nabízí mnoho článků, postřehů a tipů ze života prakticky nevidomé ženy.

Vážení a milí čtenáři měsíčníku OKO,

dnes je mi potěšením přinést Vám rozhovor se ženou, kterou většina z Vás zná právě z libereckého TyfloCentra.

Po pauze, kterou naplno věnovala péči o dceru Sofii, se navrací k lektorování výuky německého jazyka, nabízí také výuku francouzštiny. Jogínci a jogínky ji znají ze čtvrteční jógy, potkáváte ji na středeční keramice a mnozí jste ji poznali v souvislosti s vodícími pejsky nebo osvětovou činností. Ano, uhodli jste, rozhovor poskytla paní Andrea Tkáčová.

Milé čtenářky a milí čtenáři OKA,

ráda vás dnes seznámím s věčně usměvavou houževnatou Slovenkou, paní Olgou Šintákovou, která žije a pracuje v Hradci Králové.

Nejčastěji ji najdeme v Tyfloservisu, o.p.s., kde působí jako instruktorka rehabilitace – konzultantka. Je zcela možné, že už jste o ní slyšeli, protože se čím dál častěji objevuje ve veřejném životě.

Milé čtenářky, milí čtenáři cyklu Z OKA do OKA,

dnes Vám přináším obohacující rozhovor s panem Láďou Kubečkem, kterého již někteří znáte z únorové on-line besedy, kterou pořádalo liberecké TyfloCentrum. Kdo jste byli při tom, si jistě vzpomínáte na Láďovo poutavé vyprávění o jeho osobním a pracovním životě, o vzestupech a pádech.  Nyní pracuje jako asistent ombudsmana firmy Emerge, která si udržuje podíl více než 50 % zaměstnanců zdravotním postižením.

Milí čtenáři časopisu OKO,

dnes vás seznámím s paní Vlastou. Dostala jsem na ni tip a musím říct, že už první e-mail od ní mi napověděl, že je to vzácná žena. No a následný bezmála tříhodinový telefonát mi to potvrdil. Paní Vlasta je mi tak sympatická a blízká svými myšlenkami, že mám pocit, jako bych ji znala celý život. V určitých chvílích našeho rozhovoru jsem prožívala až dětskou radost a nejraději bych ji objala, kdyby byla vedle mě.

Má můj hluboký obdiv pro práci, kterou pomáhá nevidomým a slabozrakým a pro její koníček, u kterého bych nikdy neřekla, že se dá zvládat bez očí. Je mi potěšením přinést vám tento rozhovor, ať i vaše srdce zajásají.

Milí čtenáři OKA. Ráda Vás seznámím s úžasným člověkem, který může být inspirací pro každého z nás.

Milana jsem potkala vloni v červenci na Kurzu intuitivního vnímání. Doprovázela jej jeho manželka Bohunka. A tak nějak zcela intuitivně jsem se posadila vedle něho, byť bylo všude dost místa. Příjemná energie, pohoda a klid z něj vyzařovaly do širokého okolí. Tmavé brýle napovídaly, že je nevidomý.

Narodil se před padesáti sedmi lety v Chrudimi, na čarodějnice. A možná právě magické datum zrození mu předurčilo tak trochu jiné vnímání světa.