Na besedu s tématem předvýchovy vodicích pejsků nám do TC Liberec přišla povídat paní Jana Juhasová. Ta dorazila i se svou svěřenkyní, čtyřměsíční labradorkou Page, jejíž barva srsti, jak jsme se shodli, nejvíce připomínala cappuccino.
Štěňátko bylo neskutečně milé a vzorné, celý průběh besedy strávilo stočené do klubíčka na podlaze a dělalo radost. Jeho vychovatelka hned v úvodu představila své životní krédo: Když něco chci, tak si za tím jdu bez ohledu na překážky. Čímž otevřela i svůj příběh, jak se k předvýchově psů dostala. Věci nebyly vždy jednoduché a některé se odehrály jinak, než si plánovala, ale každopádně už jako dítě cítila, že jí je nejlépe v lese, v přírodě. A pejskům se věnuje v podstatě od svých 15 let. Nejprve zvažovala, že psí předvýchovu bude naplňovat na Slovensku, odkud pochází, ale životní cesty ji nakonec zavály do ČR.
Nyní má v pořadí již třetího pejska v předvýchově a ve své práci vidí velký smysl. I proto pro ni není problémem po završení procesu výchovy pejska předat novému majiteli nebo majitelce, protože ví, že psí parťák může být pro nevidomého naprosto zásadním motivátorem a pomocníkem k soběstačnosti. Při práci je pro ni zásadní dopřát psímu průvodci trénink v kombinaci s dostatečným odpočinkem. Konkrétně tak například po nácviku pohybu po nákupním středisku s pejskem nejčastěji zamíří do lesa, kde se může dostatečně vyřádit a nabrat znovu energii. Je také zastánkyní pestré psí stravy.
Kromě fenky Page má rovněž vlastní dva psy. Sama říká, že mít jednoho je nuda, dva už jsou fajn, no a tři jsou výzva. Paní Janu Juhasovou budete moci určitě potkat na některé z příštích akcí TC – v plánu je například společný výšlap Ještědské smečky v Podještědí. A nepochybně se potkáme také v červnu na Memoriálu Simony Karlovcové.