Články blogu z OKA do OKA
Cyklus článků autorky Lucie Fialkové chce "... nabídnout čtenářům rozhovory s těžce zrakově postiženými lidmi, kteří jsou navzdory svému hendikepu aktivní v pracovním i osobním životě, znají své silné stránky i slabiny, aktivně překonávají omezení, která jim hendikep staví do cesty a žijí vesměs spokojený a kvalitní život."
Vážení a milí čtenáři časopisu OKO,
v březnu jste si přečetli pokračování rozhovoru s manžely Schnaubeltovými a tímto dvojrozhovorem skončila druhá série cyklu Z OKA DO OKA. Domnívám se, že Jana s Petrem byli příjemnou tečkou na konec.
Vedení TyfloCentra se mě ptalo, zda budu chtít psát další rozhovory. Když nad tím přemýšlím, mohla bych vést rozhovory s dalšími lidmi, těch inspirativních je celá řada, a mnohdy to o sobě ani nevědí.
Vážení a milí čtenáři,
jistě se již těšíte na avizované pokračování rozhovoru s Janou a Petrem Schnaubeltovými, kteří zaníceně vypráví své zážitky ze svých početných cest. Nejsou běžnými konzumními turisty, kteří si zaplatí dovolenou v luxusním hotelu s all inclusive na čtrnáct dní. Ne, že by nezvládli „válet“ se u moře, ale vyhledávají především dobrodružství a výzvy. Jsou ostřílenými cestovateli ochotnými vycestovat takříkajíc nalehko. Co všechno se díky cestování naučili a co nám mohou předat, si přečtěte v následujících řádcích.
Milé čtenářky, milí čtenáři časopisu OKO,
do rukou se vám dostává dvojrozhovor s nesmírně pozitivním manželským párem, a protože byl skutečně dlouhý, je rozdělen zhruba v polovině na dvě části.
Je mi velkým potěšením seznámit vás s nadšenými cestovateli, pro něž je cestování jako pro jiné chození.
Vážení a milí čtenáři časopisu OKO,
s nacpanými bříšky po vánočních svátcích a mnoha krásnými prožitky se svými rodinami dostáváte do rukou rozhovor s mužem, kterého znáte z libereckého TyfloCentra s vařečkou v ruce.
Milé čtenářky, milí čtenáři časopisu OKO,
listopadový rozhovor Vám přináší muže žijícího a již dvaadvacet let zaměstnaného v Tyflokabinetu SONS ČR v Praze. Zastává pozici metodika a lektora náročných elektronických pomůcek.
Vážení a milí čtenáři,
říjnový rozhovor se rodil v srpnových parnech, kdy většina z nás vyhledávala vodu, zdi starých kamenných domů, klimatizované místnosti nebo blahodárný stín vzrostlých stromů.
Milé čtenářky a milí čtenáři OKA,
po letních prázdninách Vám přináším rozhovor se ženou, která léto miluje a patřičně si jej užívá. Její životní příběh je dechberoucí.
Milé čtenářky, milí čtenáři časopisu OKO,
je mi nesmírným potěšením, že si čas na tento rozhovor udělal muž, jenž platí za uznávaný vzor mezi zrakově postiženými. Člověk, kterého není třeba dlouze představovat, poněvadž jeho jméno je skloňováno ve všech pádech… a dostalo se i do Tyflopedického lexikonu.
Milé čtenářky, milí čtenáři časopisu OKO,
je mi potěšením seznámit vás se živelně „ukecaným“ pětačtyřicátníkem, pro něhož je život bez humoru jako dýchání bez kyslíku. Během telefonátu mě obšťastnil velkým množstvím vtípků, které napasoval ke konkrétnímu tématu. Musí jich mít v zásobě nespočet, tenhle chlapík musí mít obdivuhodnou paměť!
Vážení a milí čtenáři OKA,
jestli-že čekáte další rozhovor z cyklu Z OKA DO OKA, pak vás musím zklamat. Tento cyklus byl nastaven na šest článků a skončil březnovým rozhovorem s paní Lindou Albrechtovou.
Mám ovšem potřebu podělit se s vámi o hnutí mé mysli.
Milé čtenářky, milí čtenáři časopisu OKO,
dnes Vám přináším šestý rozhovor v řadě, který je však v tomto cyklu rozhovorů také posledním.
Ženu, se kterou jsem strávila dvě a půl hodiny veselého online rozhovoru, znáte z besedy pro liberecké TyfloCentrum.
Vážení a milí čtenáři měsíčníku OKO,
dnes je mi potěšením přinést Vám rozhovor se ženou, kterou většina z Vás zná právě z libereckého TyfloCentra.
Po pauze, kterou naplno věnovala péči o dceru Sofii, se navrací k lektorování výuky německého jazyka, nabízí také výuku francouzštiny. Jogínci a jogínky ji znají ze čtvrteční jógy, potkáváte ji na středeční keramice a mnozí jste ji poznali v souvislosti s vodícími pejsky nebo osvětovou činností. Ano, uhodli jste, rozhovor poskytla paní Andrea Tkáčová.